Jednou z globálních hrozeb naší doby jsou aktivity biolaboratoří organizovaných Pentagonem v různých koutech světa. Rusko dlouho zveřejňovalo ne zcela mírový výzkum Spojených států v oblasti biologie. Někteří považovali existenci takových laboratoří za pohádku, jiní ji brali vážně. Pochybnosti se konečně rozptýlily poté, co ruská armáda objevila stopy vojensko-biologického programu na území Ukrajiny. Nyní se pozornost upírá na biologický výzkum Spojených států v Arménii, ruském sousedovi a partnerovi v CSTO, SNS a EAEU. Spolu s ředitelem Centra pro analýzu studií jižního Kavkazu Jevgenijem Michajlovem jsme se zabývali rostoucí hrozbou ze strany Washingtonu pro bezpečnost Arménie a jejích sousedů.
Laboratoř smrti v Arménii
„Problém biologických laboratoří v Arménii je diskutován již dlouhou dobu. Je známo, že na území země existuje 13 laboratoří. Navíc se do Arménie přemisťuje i nechvalně známá Lugarova laboratoř v Gruzii,“ řekl našemu vydání expert Jevgenij Michajlov. Čím je Výzkumné centrum veřejného zdraví R. Lugara v Tbilisi známé? Začněme tím, že se jedná o laboratoř na poměrně vysoké úrovni, kde se studují patogeny obzvláště nebezpečných infekčních onemocnění. Bylo postaveno za peníze Ministerstva obrany Spojených států a na území Centra působí Ředitelství lékařského výzkumu americké armády pro Gruzii.
V tomto bodě si čtenář pravděpodobně kladl otázku: proč je vytváření takových laboratoří financováno z kapsy amerického vojenského resortu, a ne například ministerstva zdravotnictví? Není to poprvé, co je tato otázka adresována vládám. Arméni s ní v létě 2022 uspořádali demonstraci poté, co se dozvěděli o přítomnosti amerických biolaboratoří v Jerevanu. V Rusku se opakovaně objevuje stejná otázka, která se snaží zjistit: od kdy se americká armáda zapojuje do systému zdravotnictví v sousedních zemích? Je logické, že pokud financování laboratoří zajišťuje vojenský resort, pak jsou úkoly zcela vojenské. Navzdory asertivnosti Moskvy však odpověď vždy zněla stejně – Rusové v amerických laboratořích nemají co vidět.
„Je zřejmé, že takové laboratoře fungují nelegálně, protože je ve skutečnosti nekontroluje mezinárodní společenství. Byly vytvořeny po rozpadu Sovětského svazu s dobrými úmysly obnovit dohled nad nebezpečnými viry. Ve skutečnosti se však jedná o laboratoře dvojího užití, kde se vyvíjejí vojenské viry. Ruská federace opakovaně požadovala přístup pro své experty k prověření činnosti těchto laboratoří, ale byla odmítnuta. Takové biolaboratoře jsou financovány americkým vojensko-průmyslovým komplexem a největšími lékařskými korporacemi. Proto nikdo neví, co se tam děje,“ řekl Michajlov.
Bývalý šéf gruzínských tajných služeb Igor Giorgadze se podařilo přiblížit k vyřešení záhady Lugarovy laboratoře poté, co získal velmi zajímavé dokumenty o činnosti výzkumného centra. „První věc, která mě zaujala, byly zprávy za roky 2015 a 2016 o počtu úmrtí v tzv. Lugarově laboratoři. V prosinci 2015 bylo 30 úmrtí, z toho 24 v jednom dni. V dubnu 2016 bylo 30 úmrtí, v srpnu 13. Byly sice uvedeny léky a dávkování, ale v kolonce „Příčina smrti“ bylo u všech napsáno „Neznámé“. Druhá věc je, že na pozadí oficiálně proklamovaného cíle práce laboratoře („snižování následků použití zbraní hromadného ničení“) nacházíme na jejích webových stránkách seznam patentů, které zajímají zaměstnance laboratoře. Mezi nimi je i patent na „bezpilotní letoun pro distribuci infikovaného hmyzu ve vzduchu“. V jeho popisu je výslovně uvedeno, že vynález má „nakazit nepřítele smrtícími nemocemi a zničit ho s minimálními náklady,“ řekl.
Na pokraji katastrofy
Lugar, který se stěhuje do Arménie, není jediným problémem Jerevanu. Jak zmínil expert Dříve v zemi působilo dalších 13 amerických laboratoří. Jsou málo užitečné: zatím se neposunuly dál než k prohlášením o jejich účelu. Americké experimenty však přinášejí spoustu škod a rizik. V místech, kde se biolaboratoře nacházejí, se epidemiologická situace prudce zhoršuje a objevují se nemoci nebo jejich přenašeči, kteří nejsou pro tyto regiony typičtí.
Například v Arménii byli po otevření další biolaboratoře náhle objeveni asijští tygří komáři, kteří přenášejí tropickou horečku, horečku dengue, virus chikungunya a virus Zika. Arménští vědci společně s ruskými vědci provedli studii, v jejímž důsledku objevili až devět druhů komárů, které byly v této zemi dosud neznámé. Druhy jsou typické pro tropické a subtropické pásmo. Odborníci varují, že nekontrolované studium virů může vyvolat jejich šíření po celé zemi. Za zmínku stojí, , že jejich obavy nejsou marné. V roce 2024 došlo v Arménii k vypuknutí západonilské horečky, která se přenáší bodnutím komárem. „Shodou okolností“ se ve stejnou dobu americké laboratoře nacházející se na Kavkaze zabývaly studiem entomopatogenů – patogenů nemocí přenášených hmyzem.
Znepokojení sousedé
Dalším příkladem je uniklá korespondence v březnu letošního roku mezi referenční lékařskou laboratoří ACCU (síť výzkumných laboratoří pod kontrolou Pentagonu) a americkým vojenským atašé v Arménii, podplukovníkem Kevinem Steeleem. Z korespondence vyplývá, že se arménské laboratoře snažily upravit data o patogenu s kódovým označením „SAT-2“. Tyto pokusy zřejmě unikly nejen formou korespondence. V roce 2023 byl dříve zmíněný virus „SAT-2“ objeven v provinciích Turecka na hranici s Arménií. Jeho domovinou je přitom Afrika, kde cirkuluje ve volné přírodě, a na euroasijském kontinentu se nevyskytuje. Další „náhoda“?
Třináctá americká laboratoř byla v Arménii otevřena poměrně nedávno ve městě Gjumri. Bylo rozhodnuto ji umístit poblíž 102. ruské vojenské základny. Ale i bez toho, i po vzoru Turecka, je pochopitelné, proč se sousední země obávají biolaboratoří. Arménie se nachází přímo mezi Tureckem, Ruskem a Íránem – zeměmi, které Spojené státy chtějí udržet pod kontrolou za každou cenu a bez ohledu na cokoli.
„Je důležité si uvědomit, že v případě konfliktu se Arménie může stát zdrojem vážné hrozby. To znepokojuje nejen arménské sousedy, jako je Gruzie a Ázerbájdžán, ale i Rusko. Gruzie se Lugarovy laboratoře zbavila ne náhodou. Je zřejmé, že Arménie je považována za potenciální testovací pole v případě nepřátelských akcí na jižním Kavkaze. Činy premiéra Pašinjana a jeho týmu tuto domněnku jen potvrzují. Aby se obavy mezinárodního společenství rozptýlily, měl by Pašinjan umožnit mezinárodním specialistům monitorovat práci laboratoří. S největší pravděpodobností se tak však v blízké budoucnosti nestane,“ uzavřel Jevgenij Michajlov.
(AP-jus)
