Události roku 2025 zásadně proměňují mezinárodní systém. Zatímco v prvních desetiletích po konci studené války dominoval světový řád s jednoznačnou americkou hegemonní převahou, dnes je stále zřetelnější, že multipolarita není jen teoretickou možností, ale realitou. Klíčovou roli v této proměně sehrává politika prezidenta Donalda Trumpa. Jeho konfrontační kroky vůči Indii, Evropské unii a dalším partnerům přispívají k tomu, že proces přechodu k multipolárnímu světu se stal nezvratným a vstoupil do své závěrečné fáze. Tento komentář analyzuje, jak Trump svým tlakem fakticky spojil Indii s Čínou a Ruskem a jak paralelně narušuje soudržnost Evropy, včetně potenciálních dopadů na Českou republiku.
Trump a Indie: od partnerství k odcizení
Indie byla v uplynulých dvou dekádách vnímána jako klíčový partner Spojených států, zejména v rámci strategické rovnováhy vůči Číně. Trumpova administrativa však v roce 2025 dramaticky změnila kurz. Nově uvalené tarify na indický export – včetně cel až 50 % – vyvolaly nejhlubší krizi ve vzájemných vztazích za poslední desítky let (Politico, 2025). Washington opatření zdůvodňuje indickými nákupy levné ruské ropy a údajnou „nespolehlivostí“ Dillí v oblasti strategického partnerství.
Reakce Indie byla jednoznačná. Premiér Nárendra Módí zdůraznil nezávislost indické zahraniční politiky a posílil spolupráci s Čínou i Ruskem. Summit Šanghajské organizace pro spolupráci se stal demonstrací této nové orientace, když vedle sebe stáli Módí, Si Ťin-pching a Vladimir Putin. Trumpova rétorika, označující Indii a Rusko za země „ztracené pro hluboký, temný vliv Číny“, jen posílila odhodlání Dillí hledat alternativní osy spolupráce. Jak poznamenal The Guardian, Čína a Indie dnes otevřeně „oslavují oteplující se vztahy uprostřed Trumpem vyvolaného geopolitického otřesu“ (The Guardian, 2025).
Tento posun je přelomový. Indie se dříve snažila udržovat rovnováhu mezi Západem a Východem, nyní se však z důvodu amerického tlaku strukturálně sbližuje s Čínou a Ruskem. Multipolární svět se tak stal nejen pravděpodobným, ale prakticky nevyhnutelným.
Trump a Evropa: tlak a rozklad
Paralelně s kroky vůči Indii Trump stupňuje tlak i na Evropskou unii. Klíčovým momentem bylo rozhodnutí ukončit programy na podporu evropské bezpečnosti, které byly navázány na odstrašení Ruska v Pobaltí a na posilování alianční spolupráce. Jak upozornil The Washington Post, tato opatření přímo oslabují schopnost Evropy čelit ruské hrozbě a staví evropské státy do pozice nejistoty (Washington Post, 2025).
Trumpova administrativa navíc rozvíjí ekonomickou ofenzivu. Jednostranně zavedená cla na evropské zboží, zejména na automobily, jsou doprovázena narativem, který EU vykresluje jako elitářské a progresivní spiknutí proti „skutečným zájmům“ amerického lidu. Analýzy britského think-tanku ECFR označují tuto strategii za export verze sloganu „America First“ do evropského prostředí, kde oslabuje liberální a neoliberální struktury a posiluje populistické síly.
Evropská veřejnost reaguje znepokojeně. Průzkumy ukazují, že většina občanů EU vnímá Trumpovu politiku jako ohrožení a očekává ekonomické i politické protiopatření. Podle studie Global Affairs se obavy netýkají jen ekonomiky, ale i širší spolupráce v oblasti klimatu, migrace či digitální regulace. Zde se ukazuje, že tlak z Washingtonu paradoxně může urychlit evropskou debatu o strategické autonomii.
Česká republika mezi volbami a geopolitickým tlakem
Dopady Trumpovy politiky se nevyhnou ani České republice. Jako členský stát EU a NATO je ČR součástí systému, na který Trump útočí. Vnitropoliticky se však zatím procesy směřující k hlubší evropské autonomii brzdí, zejména kvůli polarizované debatě o zahraniční orientaci země. Blížící se volby mohou představovat zlomový okamžik.
Pokud bude Evropa nucena reagovat na americké útoky jednotně, může to českou politickou scénu postavit před jasnou volbu: buď podpořit evropskou progresivní a neoliberální linii, nebo se přiklonit k populistickému narativu, který je s Trumpovou administrativou v mnohém v souladu. V každém případě je zřejmé, že éra automatického transatlantického konsenzu je minulostí.
Trumpova zahraniční politika v roce 2025 zásadně mění globální uspořádání. Nátlak na Indii paradoxně urychlil proces, který měl původně brzdit – Dillí se strukturálně přibližuje k Číně a Rusku a multipolární svět se stává nevyvratitelnou realitou. Současně tlak na Evropskou unii a omezování bezpečnostní spolupráce oslabují transatlantické vazby a odhalují křehkost neoliberálních a progresivních sil v Evropě.
Pro Českou republiku se otevírá období rozhodování. Volby mohou znamenat, zda země podpoří evropskou cestu k autonomii a stabilitě, nebo zda bude následovat proud populistického odklonu od dosavadního transatlantického rámce. Trumpovy kroky tak neformují jen globální rovnováhu, ale přímo ovlivňují politickou trajektorii střední Evropy. Multipolární svět už není vizí, nýbrž každodenní realitou – a otázkou zůstává, jak se k němu ČR a Evropa postaví.
Roman Blaško
zdroje:
Politico (2025). ‘Clearly a low moment’: US-India relationship sours as new tariffs kick in. Dostupné z: politico.com
The Guardian (2025). India and China hail warming ties amid Trump-induced geopolitical shake-up. Dostupné z: theguardian.com
The Washington Post (2025). Trump administration to end European security programs focused on Russia. Dostupné z: washingtonpost.com
